1A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice. 2Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty. 3I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní. 4Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.

5A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl: 6Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

7I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi? 8On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich. 9Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec.

10Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království. 11A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.

12Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé. 13A toť se vám díti bude na svědectví. 14Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli. 15Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši. 16Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás. 17A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. 18Ale vlas s hlavy vaší nezahyne. 19V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.

20Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho. 21A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho. 22Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest. 23Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto. 24I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.

25A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití, 26Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou. 27A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou. 28A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše.

29I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví. 30Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto. 31Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží. 32Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane. 33Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

34Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den. 35Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země. 36Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.

37I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská. 38A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.