1Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.

2Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.

3Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,

4A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.

5Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.

6Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.

7Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.

8Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.

9Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,

10A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.

11Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.

12Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.

13Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.

14Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.

15Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.

16Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.

17Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.

18Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.

19Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.

20Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.

21Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.

22I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.

23Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.

24Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.

25Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.

26Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.

27Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.

28Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.

29Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.

30Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.

31Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.

32Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.

33Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:

34Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.

35Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.