1Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

2Tehdážť byla plná radosti ústa naše,a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

3Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

4Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

5Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

6Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.