1A odpovídaje Job, řekl:

2Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?

3Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?

4Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?

5Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.

6Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto.

7Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.

8Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.

9On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.

10Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.

11Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.

12Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.

13Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.

14Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?